Milá Lenko, moc a moc děkuji za sobotní konstelace v Liberci. Vlastně chci poděkovat za to, že se věci vyvíjely takovým způsobem, že jsem mohla poprosit zrovna Tebe a pomoc. Tvoje práce, o které jsem neměla ani páru, a tvůj přístup mě naprosto fascinovaly. Zkrátka – byla to síla. Tvoje lidskost a zároveň pevnost jsou úžasné.Od neděle vnímám i sama sebe trošku jinak, popřemýšlela jsem si, a ujasnily se mi myšlenky a přání. Určitě se ráda zúčastním, pokud budu moci, další konstelace. Mám takovou myšlenku, že bych zkusila přesvědčit manžela, aby šel taky (a to bude nejtvrdší oříšek a nemyslím, že se mi to povede), ale vím, že otevření srdce a mysli a uvolnění se ve všech směrech mu uleví od depresí a stresového žití lépe než by udělala antidepresiva. N.
